Včera jsem byl v restauraci a s procesním kolegou jsem diskutovali, jak popsat proces z pohledu účastníků. Například z pohledu zákazníka nebo z pohledu provozovatele. Jako účastník procesu neznám a ani nemusím znát detail činností partnerů v procesu. Notace BPMN umožňuje podívat se na partnera jako na „černou skříňku“, samozřejmě musíme znát jeho vstupy a výstupy. Takto lze například znázornit dodávku pizzy z pohledu výrobce:
Podobně se lze podívat na dodávku pizzy z pohledu zákazníka. Na příklad takto:
Tento příklad je ukázkou modelu, který popisuje spolupráci mezi obchodními partnery (Business-To-Business-Collaboration). Pro potřebu modelování interakce mezi zákazníkem a výrobcem pizzy, jsou v modelu vytvořeny oddělené bazény (collaboration diagram). Uvnitř bazénu jsou popsány procesy partnerů. Pomocí zvláštních objektů (message) je znázorněna komunikace mezi partnery. Tento způsob lze použít nejen k modelování externích partnerů, ale takto můžeme modelovat také interakce mezi partnery uvnitř podniku nebo úřadu, jako jsou různá oddělení, týmy, jednotlivé pracovní pozice nebo interakce mezi uživatelem a výpočetní technikou, apod. V našem příkladu máme dva bazény označené po straně jako „Zákazník“ a „Výrobce pizzy“, přičemž ten druhý se ještě dále dělí na tři tzv. dráhy, kterými se dělí bazén pro vnitřní rozdělení odpovědnosti za jednotlivé fáze přípravy pizzy.
Vlastní proces začíná u zákazníka, který dostal chuť na pizzu. Zákazník si vybral pizzu a telefonicky si ji objednal. Po té zákazník čeká na pizzu, až bude dodána. Žlutý kosočtverec se pětiúhelníkem uvnitř dvojitého kruhu znázorňuje tzv. bránu nebo také rozhodovací krok řízený událostí, tzn., že se pokračuje tehdy, když nastane jedna ze dvou událostí následujících po tomto rozhodovacím kroku. Zákazník čeká na pizzu po dobu 60 min, po uplynutí této doby vznese dotaz na výrobce pizzy, zda je pizza již hotová. Z pohledu výrobce pizzy proces začíná přijetím objednávky, přičemž slíbí, co nejrychlejší dodávku pizzy. Objednávku předá kuchaři a současně musí být připraven odpovědět na dotazy zákazníka, což je znázorněno žlutým rozhodovacím krokem se symbolem „+“, který znázorňuje paralelní kroky následující po přijetí objednávky. Následuje upečení pizzy, které zjistí kuchař a předání k dodávce poslíčkem. Ten dodá pizzu a převezme platbu za pizzu a vydá účtenku. Tím je z hlediska výrobce pizzy objednávka ukončena. Zákazník již pouze převezme pizzu a sní ji. Tím je proces ukončen i z pohledu zákazníka.
V tomto příkladu je komunikace mezi obchodními partnery znázorněna pomocí čárkované čáry (message) připojené z výchozího bodu pomocí kroužku a u cílového bodu pomocí šipky k objektům modelu u zákazníka a u výrobce pizzy. Např. při komunikace k objednávce pizzy je propojena pomocí čárkované čáry nesoucí zprávu o objednávce s událostí u výrobce pizzy, která znázorňuje přijetí objednávky. Podobně je to u dodávky pizzy a platby za pizzu. Pozor, uvnitř bazénu se průběh procesu znázorňuje plnou čarou, komunikační čárkovaná čára se nepoužívá.
Na závěr ještě poznámka k míře detailu, kterým je model popsán. Je na autorovi modelu, a účelu, pro který je model zpracován, jakou míru detailu pro zpracování použije. Např. zde není jasné jak dospěl zákazník k výběru druhu pizzy nebo jaký je postup výroby pizzy nebo co se děje s penězi, které převzal poslíček.
Zpracováno podle BPMN 2.0 by Example, Version 1.0, June 2010, Object Management Group, Inc. (OMG), http://www.omg.org/spec/BPMN/2.0/examples/ZIP
Zde je jednoduchý diagram, který znázorňuje popis realizace požadavku na informaci. Jsou v něm použity základní grafické prvky notace standardu BPMN.
V příkladu je znázorněno obecné zpracování dotazu od jinak nedefinovaného tazatele (šedý obdélník Tazatel). Zpracování dotazu je popsáno také anonymně s identifikací počáteční události (zelený kroužek s průhlednou obálkou s popisem Přijetí dotazu), přičemž předání dotazu je znázorněno čárkovanou čarou s popisem Dotaz. Následuje černou šipkou určený přesun k modrému obdélníku s popisem Zpracuj dotaz. Zde není určeno, kdo nebo co dotaz přečte, pouze se identifikuje činnost, která znázorňuje zpracování dotazu. Může to být prosté vyslechnutí dotazu nebo přečtení dotazu zpracovatelem, kdy zpracovatelem dotazu může být člověk nebo stroj. Následuje rozhodovací krok Lze odpovědět? zakreslený jako žlutý kosočtverec (někdy se nazývá také diamant). Šipky vystupujíci z kosočtverce s popisem Ano a Ne vyjadřují výsledek zpracování dotazu, to znamená zda je k dispozici odpověď na dotaz nebo ne. Červené kroužky s černou obálkou Neúspěch a Úspěch určují poslední krok zpracování dotazu, který je spojen s odesláním Pozitivní odpovědi, a to buď pozitivní v případě, že je odpověď k dispozici nebo Negativní odpověd, v případě, že odpověď k dispozici není.
…
